Spartan Ultra, Liberec 2020 - rozhovor

Vrátíme se znovu do nedávné minulosti, abychom se podívali, jak závod ULTRA na Ještědu zvládl a takto s odstupem zhodnotil jeho nejstarší účastník Jano Ďurin z Nitry.

Jelikož s Janem byla už řada rozhovorů v minulosti vedena, dovolím si v tomto případě udělat takové krátké představení pro ty, kteří by se s ním ještě neměli čest potkat. Jan Ďurin ročník narození 1954, letos tedy 66 let a z pohledu Spartan race AGE Group kategorie 60+. Jeho prvním závodem byl Eplény Sprint v roce 2014, od té doby má na kontě již přes 150 Spartan závodů, včetně tří variant ULTRA (2015 Ottawa, 2016 Vechec) a nyní Liberec. Zde je dlužno podotknout, že od roku 2019 a zavedení zmíněné 60+ kategorie je stálicí na stupních vítězů a v době před tím byl zdatným soupeřem o desetiletí mladším soupeřům. Pro mě osobně je velkou inspirací a vzorem, tak jsem velmi rád, že mám možnost takto se ho na jeho pohled a hodnocení závodu ULTRA Liberec zeptat.

Ahoj Jano, tak na úvod jsem si dovolil trochu Ti přeleštit tu vitrínku slávy a dovol, abych ještě jednou gratuloval k druhému místu v Liberci v Tvojí AGE kategorii a vrhneme se na otázky.

Q: Pokud se nepletu, letos byl Liberec Tvůj celkově sedmý letošní závod Spartan, je tak?

A: Ano, v tomto roku som si plánoval trochu viac Spartanov. Chcel som ísť Horskú sériu CEU a Regionálnu sériu CEU. Regionálna sa podarila - aj ju zorganizovali aj som odbehol, ale iba 3 preteky. Totiž posledné roky už behám iba 20-25 akcií za rok a z toho približne polovičku Spartanov a druhú som si vyhradil na iné OCR série.

Q: Zde se myšlenkou vrátím trochu do minulosti a to k tématu MS Ultra ve Švédsku, které jsme společně řešili a Tvůj "problém se zimou", a když jsem tě potkával v průběhu této (ne)sezony ve startovním koridoru bylo mi jasné, že Ultra v srpnu si nenecháš ujít, je to tak?

A: MS Ultra to bol môj sen. Tak ako plánovali v tomto roku a žiaľ im to nevyšlo tak to bude asi v budúcom roku, že MS Ultra bude v jeseni niekde v horách ponajskôr v USA a za normálnych teda jesenných podmienok. To by som už nemal problém so zimou, s nízkymi teplotami. Nechal som si to poriadne prejsť hlavou a utvrdil som sa v tom, že na také ťažké preteky už nemám, Ultra už nebudem bežať. Sú tam dve položky. Dlhý beh, ktorý už ťažko zvládam a potom o čom sa moc nehovorí a to veľké množstvo prekážok. Menší počet ale s nekonečným opakovaním. Robiť angličáky do blba ma nebaví a fyzičku tiež na to nemám. Z toho všetkého vyplýva, že som sa nejako musel rozlúčiť s touto dĺžkou a čakal som kedy Ultra bude u vás v ČR. Tak hneď ako sa objavili správy som sa jednoznačne rozhodol, že v Liberci nemôžem chýbať lebo tam bude výborná trať a výborná organizácia. V tom som sa nemýlil.

Q: V jednom z předcházejících rozhovorů jsi uváděl jakým způsobem trénuješ, běh 1-2x v týdnu a spíš silové cvičení každý den. Změnil jsi to nějak před Ultra?

A: Nie nezmenil. Behal som a behám 1x v týžni približne 18 km/750 m. Iba po pretekoch vybehnem popri rieke 3 km na vybehanie nôh. Viem, je to málo ale vzhľadom na moje problémy s chodidlami som rád, že vôbec môžem behať a bez problémov chodiť. Cvičím hlavne ruky a úchop a to skoro každý deň. Ja totiž nemôžem moc intenzívne lebo ma rozbolia lakte a zápästia, úpony a šľachy. Tak menej intenzívne ale veľmi často.

Q: Od letošní sezony se i v regionu CEU implementovalo pravidlo, které Ty osobně znáš velmi dobře ze zahraničí, že se před závodem zveřejňuje mapa a profil trati. V případě Liberce bylo i dost dalších podrobností, pracoval jsi předem s těmito informacemi?

A: Zverejňovanie mapy a teda dĺžka, profil trate a prekážky, ich rozmiestnenie to sa mi neľúbi. Je to podstatné zľahčenie podmienok a hlavne stratilo sa to čaro "Čakaj na nečakané". Je pravda, že aj ja som sa pri bežných pretekoch do mapy pozrel. Potom som nad tým viac premýšľal a povedal som si, že už sa v budúcnosti pri ďalších pretekoch nebudem pozerať. Tu pre Liberec som to bral inak. Vzhľadom na kŕče, ktoré sa mi objavujú po dlhom behaní či na pretekoch alebo pri tréningu som si všetky informácie podrobne preštudoval a vyhodnotil. Podľa toho som sa vybavil tekutinami, minerálmi a energetickými prípravkami.

Q: První třetina závodu... běžecky přívětivá, ale dost překážek. Jak úspěšně sis vedl?

A: To bolo výborné, to sa mi veľmi ľúbilo. To mi išlo ako po masle. Tu som dokonca držal krok aj s niektorými, ktorí sú na tom omnoho lepšie ako ja a dokonca až po tejto pasáži ma predbehol víťaz kategórie o dva stupne mladšej. Išiel som ju bez trestných ale človek musí mať aj trochu šťastie. Veď všetci vieme ako je to s oštepom, či Slackline alebo Balace beam. Pri prvej návšteve Komfort zóny som si všimol čas na svetelných hodinách, bol pod 3 hodiny.

Q: Super, pod tři hodiny to je vážně výkon . Bylo tedy něco, co Ti na této části trati dělalo problémy?

A: Nespomínam si na nejaký problém. Trochu ma prekvapil Bender ako sa šmýkajú ruky keď som vyliezol z vody. Túto časť trate som išiel bez trestných. Keď je veľa prekážok slabne mi úchyt čo bolo vidieť, že som nespravil 2. a 3. Twister. Potom 1x oštep a 4. krát som robil Angličáky, za ktoré sa hambím, boli za Z walls.

Q: Další, hornatá část. Řekni nám jak ty to máš vlastně v kopcích a následně sebězích. Co je vlastně tím "vyhovujícím" terénem pro Tebe?

A: Kopce mám rád. Ale nie preto, že by som sa rád po nich driapal ale preto lebo v kopcoch menej zaostávam a strácam menej času na tých lepších bežcov. Na rovinke mi omnoho viac navýšia moju stratu na nich. Najradšej mám také hore-dole kde výškové rozdiely nie sú veľké. Dobre sa mi beží po rovine, tam ma však lepší bežci poriadne natrú a tých je teda väčšina.

Q: Krátce se zastavím u počasí, všichni se kterými jsem mluvil se shodli, že bylo ideální. Jak vyhovovalo Tobě?

A: Počasie teda naozaj vyšlo top. Najskôr som si niekoľko týždňov pred hovoril, že by mohlo byť tak extrémne okolo 30 stupňov. Mne taká teplota pri pretekoch nevadí. Zato vadí väčšine. A aspoň v tom budem mať menšiu výhodu. No potom som si povedal nech je tak ako má byť, zabojujem v každých podmienkach.

Q: V ohlasech účastníků rezonují dvě dílčí hodnocení... to první "že to byl jeden z nejtěžších Ultra závodů" Ty máš možnost srovnávat, tak zkus nám říct svůj názor na obtížnost?

A: Dovtedy som odbehol iba 2 ako si už spomínal tak to je dosť slabá vzorka na hodnotenie. Ultra Liberec bol pre mňa veľmi ťažký a určite náročnejší ako tie dva. V náročnosti ho radím hneď na druhé miesto po minuloročných MS Lake Tahoe, to boli pre mňa najťažšie preteky aké som kedy absolvoval. V Liberci ma najviac zdržala a veľké problémy robila bolesť v nohách. Vedel som už vopred, že po 30. km budem mať nohy ťažké a všetko ma na nich bude bolieť. Neplánovite sa však okolo 35. km pridružila silná bolesť v pravom kolene a pod ním z vonkajšej strany nohy. Bolo to iba v prudších a v tých besných zbehoch po zjazdovkách. Našťastie pri miernom klesaní, rovine a hore kopcom to nebolelo.

Q: No a tím druhým názorem je že ač byl Ultra Liberec náročný, tak díky dobře nastaveným limitům úspěšně dokončilo 86,8% účastníků, kteří se postavili na start. Ty jsi cut-off limitem (aspoň jak jsi uvedl s tím prvním, jsi neměl vůbec problém), tak měl by být ULTRA závodem pro každého (nebo tedy tak velkou většinu)?

A: Nepovedal by som, že dobre nastavené limity. Boli stanovené aby si viac účastníkov užilo pocit z víťazstva nad sebou samým. Časovými bodmi som sa nezaoberal, lebo pokiaľ by sa mi neprihodilo nejaké zranenie som vedel, že prebehnem včas. Ja si myslím, že Ultra je pre všetkých tých, ktorí majú odvahu sa postaviť na jeho štart. Ja som taký, že na ťažké preteky idem s adekvátnou prípravou. Jasné, že sú aj dobrodruhovia, ale to je ich voľba.

Q: Závod se uskutečnil s řadou omezení, jak jsi je vnímal?

A: Obmedzenia mi nevadili, najdôležitejšia bola skutočnosť, že to frčí. Obmedzenie počtu účastníkov, o ktorom som čítal, to mi mohlo vadiť. Bol by som mal viac štartujúcich vo výsledkovej listine za chrbtom. Ale aj tisícka, pardon skoro tisícka je dobrá. Mne totiž hneď po užívaní si trate a prekážok najviac reže aké množstvo mládeže porazím. Som súťaživý typ.

Q: Organizační stránka akce, zaznělo i pár hlasů že byla špatně značená trať a někdo se "zaběhl". Co Jano, měl jsi někde s něčím problém?

A: So značením som problém nemal, bolo dobré. Z môjho pohľadu všetko bolo na úrovni. Mal som iba taký bežný problém čo sa na týchto akciách s veľkým počtom ľudí stáva, že pred štartom som musel ísť súrne na WC. Všetky boli za ohradou. Pri jednej skupine Toi bolo menej ľudí ale nevedel som nájsť k ním cestu.

Q: A poslední otázka, bedna - druhé místo na Ultra, celkově 349 místo z 1170, kteří dokončili! Úctyhodné tak jaký bude Tvůj další cíl?

A: Jeden z cieľov pre tieto preteky som mal umiestniť sa v prvej 1/3 zo všetkých štartujúcich čo som aj splnil. Ja počítam za svojich súperov všetkých, ktorí vyštartovali a tých bolo 1324. Vo vekovej kategórii Age group 60+ druhé miesto to je také skresľujúce preto je pre mňa smerodajné umiestnenie v absolútnom poradí a percentuálna strata na čas víťaza. V týchto Age kategóriach pre nás starých je to neveselé, počty sú minimálne. Aj teraz sme boli na stupňoch víťazov dvaja. Tretí z kategórie (z USA) je DNF, asi to vzdal lebo nemá posledný medzičas. Víťaz F. Volech bol lepší. Ešte sme si to inde zoči-voči nerozdali tak sa teším na ďalší duel. Je to úspešný účastník MS Spartan Ultra 2019 vo Švédsku a víťaz kategórie Age 60+ tak ma tých 16 minút tak nebolí. No a ďalšie ciele? V tomto roku keďže zrušili MS v Abu Dhabi tak pôjdem na MS Trifecta do Sparty a na ME, ktoré presunuli na Tenerife. Tam by som mal omnoho viac súperov v kategórii to by bolo fain. Tak uvidíme či budeme mať šťastie a uskutočnia sa tieto dvoje super akcie.

Jano mnohokrát Ti děkuji za čas, který jsi věnoval tomuto rozhovoru a především i za odpověď/názor který jsi vyjádřil v otázce týkající se časových limitů... odhodlání, příprava a vítězství sám na sebou, za to taky dám ruku do ohně . Osobně navíc i za inspiraci a budu se těšit na viděnou.

Ja ďakujem za záujem a že si venoval čas hľadaniu informácii o mne, ktoré si uviedol.

Pýtal sa: Pavel Tůma